Problematika jednotných informačních bran, které se snaží o komplexní integraci heterogenních zdrojů a pokrytí celého universa, nikoli pouze určitého oboru či skupiny oborů, je v mezinárodním i v národním měřítku zcela nová. Prostřednictvím informačních bran nabízejí služby svým uživatelům producenti různých informačních zdrojů. Integrace heterogenních zdrojů a velký uživatelský komfort se stávají postupně standardem, který musí nabídnout svým uživatelům i knihovny, pokud chtějí obstát na informačním trhu.

V současné době je v ČR díky různým grantovým programům dobrá situace v oblasti automatizace knihoven a jejich připojení k internetu. Díky domácím i zahraničním grantům v poslední době dramaticky vzrostla dostupnost externích elektronických zdrojů (konsorcia, předplatná domácích i zahraničních elektronických zdrojů, dostupnost plných textů dokumentů).

Prozatím zcela nedostatečně je u nás řešena problematika integrace všech těchto zdrojů a poznatků s ohledem na uživatelské pohodlí při jejich využití. Nacházíme se zatím spíše ve stadiu hromadění zdrojů a věnujeme málo pozornosti jejich efektivnímu zpřístupnění a využití. V mezinárodním kontextu je právě zpřístupnění zdrojů klíčovým tématem současnosti, kterému je věnována velká pozornost na různých mezinárodních knihovnických konferencích, seminářích i v odborném tisku. Toto u nás prozatím slabé místo se snaží vyplnit projekt Jednotná informační brána pro hybridní knihovny.

Součástí řešení projektu má být i návrh, otestování a publikace standardu, který umožní automatický přístup nejen k zahraničním elektronickým zdrojům, ale i k elektronickým zdrojům vytvářeným v ČR, a národních standardů pro věcné zpracování, hodnocení a koordinované budování fondů. Všechny výsledky projektu mají být využitelné v dalších českých knihovnách a pokud budou navržené standardy vedle knihoven dodržovat i další čeští producenti elektronických zdrojů, zvýší se výrazně uživatelské pohodlí při využití jejich zdrojů i mezinárodní dostupnost těchto zdrojů. Pracovníci českých knihoven i další producenti elektronických zdrojů mají být se všemi standardy i výsledky řešení projektu seznámeni nejen prostřednictvím internetu a tištěných verzí základních standardů, ale i sérií seminářů a školení, které uspořádají NK a UK.

Cíle projektu jsou realizovány ve dvou hlavních vzájemně provázaných liniích

Projekt byl koncipován jako projekt NK a UK s tím, že po zprovoznění a otestování v těchto dvou institucích (pilotní fáze) budou přizvány ke spolupráci i knihovny další. Již během prvního roku řešení se ale k projektu přihlásila skupina knihoven řešících projekt s obdobnou tematikou pro oblast STM. Tím se společný projekt stal od počátku de facto projektem národní informační brány.

Relativně hladký start projektu JIB byl možný díky výsledkům dosaženým pod hlavičkou projektu CASLIN (především oblast standardizace, a vytvoření jednotného základu sítě knihoven), JIB je jedním z jeho logických vyústění a pokračování a proto nese i jeho logo.

Toto bylo nutné předeslat jako obecný úvod. Dále se budeme věnovat výsledkům řešení projektu v roce 2001 podle toho, jak byly koncipovány v grantu podaném NK a UK pod názvem Jednotná informační brána pro hybridní knihovny. Z úvodního textu je však zřejmé, že celonárodní projekt musí být od počátku budován na podstatně pevnějších základech, než jaké byly plánovány pro pilotní projekt dvou institucí.

Průběh řešení (zejména plnění stanoveného harmonogramu) velmi negativně ovlivnilo přidělení finančních prostředků z grantu až v červnu 2001. Protože většina prací nezbytných pro realizaci Linie 1: Implementace zahraničních technických nástrojů a standardů pro JIB mohla začít až po zakoupení nezbytného technického a programového vybavení a jeho zprovoznění a proškolení řešitelů a spoluřešitelů projektu, došlo k nežádoucí kumulaci prací ve druhé polovině roku 2001.

Následuje popis vlastního řešení projektu a výsledků dosažených v roce 2001 rozdělený do dvou hlavních linií:

Tato linie byla v projektu rozdělena do dvou částí a obě části zde byly detailně popsány. Pro kontrolu plnění úkolů pro rok 2001 nám nejlépe poslouží harmonogram prací stanovený v projektu.

První část činností byla orientována na služby a za její řešení měla odpovídat NK, především pracoviště Referenční centrum.

Harmonogram pro rok 2001:

Část popisu i konfigurací zdrojů jsme mohli převzít z Knowledge Base Ex Libris a udělat v nich jen určité úpravy, část jsme museli zkatalogizovat i nakonfigurovat sami. Pro první (testovací) fázi byly vybrány volné zdroje, u nichž jsme předpokládali značný zájem o využití, u placených zdrojů byly vybrány ty, k nimž má NK a ÚVT přístup. Další zdroje budou doplněny později. V následujícím přehledu dostupných zdrojů jsou zdroje, které jsme sami katalogizovali a konfigurovali nebo do nich výrazněji zasahovali, vytištěny červeně.

Caslin Souborný katalog ČR - knihy - SKK

Adresář knihoven a informačních institucí v ČR, Národní knihovna ČR - ADR

Souborný katalog zahraničních periodik v ČR, Národní knihovna ČR - KZP

Články v českých novinách, časopisech a sbornících od 1991, Národní knihovna

ČR - ANL

Jmenné autority, Národní knihovna ČR - AUJ

Knihy a hudebniny ohlášené českým národním agenturám ISBN/ISMN, Národní

knihovna ČR - ISN

Databáze knihovnické literatury, Národní knihovna ČR - KKL

Adresář nakladatelů v České republice, Národní knihovna ČR - NAK

Bibliografická báze a katalog Národní knihovny České republiky - NKC

Referenční služby a informační zdroje v knihovnách ČR, Národní knihovna ČR -

RCO

Katalog Slovanské knihovny, Národní knihovna ČR - SLK

Báze starých tisků a map, Národní knihovna ČR - STT

Databáze a katalogy Národní knihovny, Národní knihovna ČR - DKK nové

DKK_ALEPH500

Rešerše zpracované v Národní knihovně, Národní knihovna ČR - RES nové

RES_ALEPH500

Souborný katalog Univerzity Karlovy

Článková databáze, Vědecká knihovna v Olomouci

Katalog, Vědecká knihovna v Olomouci - SVK01

Katalog, Moravská zemská knihovna - MZK01

SBN – Online

University of California Digital Library

British Library

Library of Congress Online Catalog

KOBV

IDS Basel/Bern

IDS Luzern

IDS NEBIS

IDS St Gallen

IDS Zurich Universitat

Statsbiblioteket

Danbib

National Library of Norway

ABI/Inform Global (ProQuest)

Academic Research Library (ProQuest)

Accounting and Tax (ProQuest)

Applied Science and Tech Plus (ProQuest)

ProQuest Asian Business (ProQuest)

Banking Information Source (ProQuest)

Career and Technical Education (ProQuest)

ProQuest Computing (ProQuest)

Core and All Modules (ProQuest)

ProQuest Education Complete (ProQuest)

ProQuest European Business (ProQuest)

General Science Plus (ProQuest)

ProQuest Medical Library (ProQuest)

Pharmaceutical News Index (ProQuest)

Reference (ProQuest)

Religious Periodicals (ProQuest)

Social Science Plus (ProQuest)

ProQuest Telecommunications (ProQuest)

Academic Search Premier (Ebsco)

Business Source Premier (Ebsco)

Business Wire News (Ebsco)

Clinical Reference Systems (Ebsco)

Health Source: Consumer Edition (Ebsco)

Health Source: Nursing/Academic Edition (Ebsco)

MasterFILE Premier (EBSCO)

MEDLINE (Ebsco)

Newspaper Source (Ebsco)

USP DI Volume II, Advice for the Patient (Ebsco)

ArticleFirst (OCLC)

Electronic Collections (OCLC)

ERIC (OCLC)

GPO (OCLC)

Medline (OCLC)

NetFirst (OCLC)

PapersFirst (OCLC)

ProceedingsFirst (OCLC)

Union List Periodicals (OCLC)

Wilson Select Plus (OCLC)

World Almanac (OCLC)

WorldCat (OCLC)

Eighteenth-Century Fiction (1700-1780) (ProQuest)

Nineteenth-Century Fiction (ProQuest)

20th Century African-American Poetry (ProQuest)

20th Century American Poetry (ProQuest)

20th Century English Poetry (ProQuest)

Annual Bibliography of English Language and Literature (1920-2000) (ProQuest)

African-American Poetry (1750-1900) (ProQuest)

American Drama (ProQuest)

American Poetry (1600-1900) (ProQuest)

Early English Prose Fiction (1500-1700) (ProQuest)

English Drama (1280-1915) (ProQuest)

English Poetry (600-1900) (ProQuest)

Faber Poetry Library (ProQuest)

The King James Bible (ProQuest)

EMBASE (SP)

MEDLINE+ (SP)

Philosopher's Index (SP)

ScienceDirect (Elsevier)

Springer Link (Springer)

Wiley Interscience (Wiley)

Science Citation Index Expanded (ISI)

Social Science Citation Index (ISI)

Arts and Humanities Citation Index (ISI)

Web of Science (ISI)

Academia Sinica - databáze čínských textů (UK)

Acta Sanctorum Database (ProQuest)

CompactMath (FIZ)

CrossFireplusReactions (Beilstein)

Internal Medicine

Know@urope (ProQuest)

MATH (EMS)

MATHDI (EMS)

MPRESS (EMS)

Modern Language Journal Electronic Index 1916-2000 (Blackwell)

Periodicals Contents Index Full Text (ProQuest)

Periodicals Contents Index (ProQuest)

Druhou část, kterou bychom mohli zjednodušeně nazvat technicko-prezentační a plánované činnosti pro rok 2001 shrnuje harmonogram:

I zde mohly být práce zahájeny s ohledem na pozdní přidělení finančních prostředků až ve druhé polovině roku. Stav prací k datu podání zprávy i nástin dalších perspektiv a plánů uvádí následující text:

MetaLib a SFX tvoří s hlediska implementace konfigurace a provozu JIB část, za kterou zodpovídá UK. Obě entity, MetaLib a SFX, spolu spolupracují, nicméně jsou relativně samostatné a proto jsou i odděleně popsány.

V současné době jsou zkatalogizovány veškeré placené informační zdroje, které mají NK a UK k dispozici. Vedle toho jsou zkatalogizovány zdroje, které jsou volně k dispozici a o nichž předpokládáme, že o ně budou mít uživatelé brány JIB zájem. Mezi zdroje, které jsme přidali patří i katalogy knihoven zajímajících se aktivně o spolupráci s naším projektem, tj. SVK Olomouc a MZK Brno – viz předcházející přehled zdrojů.

V ML je pro prohledávání nakonfigurována většina informačních zdrojů, které mají UK a NK k dispozici. Zbývající, tedy ty, které jsou zkatalogizovány a nejsou nakonfigurovány, nejsou přístupné z důvodů, které lze rozdělit do dvou kategorií. První kategorii tvoří zdroje, které odmítli připojit jejich garanti (důvod je pochopitelný - v ML zatím neexistují statistiky). Příkladem takovéhoto zdroje EconLit. Druhou kategorii tvoří zdroje, které jsou natolik specifické, že zatím nebylo možné je připojit y důvodů technických anebo jsou takové,že připojování by nemělo smysl - např. CrosssFire. Zdroje z obou těchto „problémových“ kategorií jsme v ML nakonfigurovali alespoň tak, že lze informace o nich v ML nalézt, ale nelze v nich prostřednictvím ML vyhledávat. Z prostředí ML je na ně pouze odkaz.

Autentikace je prozatím řešena na základě IP adres jednotlivých účastníků. Je to nejjednoduší, nikoli však optimální způsob a neumožňuje plně využít vlastností ML. Proto hodláme autentikaci pro NK řešit tak, že využijeme jejího systému Aleph a autentikaci provedeme přes server NK. Tímto krokem dosáhneme toho, že se všichni registrovaní uživatelé katalogu NK budou moci hlásit stejným uživatelským jménem a heslem i do ML. Situace na UK je mnohem komplikovanější. Neexistuje zde žádný centrální autentikační systém a prakticky každá ze sedmnácti fakult má jiný autentikační server, některé jich mají dokonce více a některé bohužel žádný. Zde budeme muset zatím i nadále provádět autentikaci pouze pomocí IP adres.

Autorizace závisí na autentikaci, v současné době jsou vytvořeny z pohledu autorizace pouze dvě skupiny, NK a UK.

ML je zhruba z poloviny přeložen do češtiny. Bohužel se ukázalo, že nelze mít dojjazyčnou verzi, současná verze ML tuto možnost nepodporuje.

Zahraniční zkušenosti (KOVB Berlín) naznačují, že při počtu uživatelů okolo padesáti dochází ke znatelnému a nepříjemnému poklesu výkonu celého systému. My jsme zatím ve zkušebním provozu s výkonností problémy neměli a ExL věnuje v současné době řešení problému zvýšenou pozornost.

Do konce roku chceme zprovoznit propojení se systémem Aleph tak, aby uživatelé NK mohli plněji využít možností ML. Situaci na UK chceme řešit, alespoň pro studenty, tak, že jim vytvoříme uživatelský účet na jednom serveru a nabídneme jim možnost autentikovat se přes tento serveru. Toho lze ale dosáhnout až se začátkem nového školního roku.

Autorizace pro UK bude provedena tak, aby byly rozlišitelné jednotlivé fakulty. Různé fakulty mají totiž předplacené i různé informační zdroje a proto je potřeba dovolit přístup k jednotlivým zdrojům jenom oprávněným uživatelům. Do konce roku 2001 plánujeme toto členění vytvořit.

Do konce roku plánujeme přeložit kompletní ML do češtiny, včetně nápověd. V případě, že nová verze ML bude podporovat bilingvální prostředí, budeme podporovat verzi českou a anglickou.

Do konce roku 2001 nainstalujeme novější verzi ML, abychom zabránili degradaci výkonu (očekáváme, na základě zahraničních zkušeností, ze by k ní mohlo dojít při zvýšení počtu uživatelů). Počítáme však s tím, že bude-li k ML přistupovat více než cca sto současně pracujících uživatelů, bude třeba buď vyměnit server za výkonnější nebo pořídit více serverů a provozovat ML paralelně.

Během příštího roku plánujeme k projektu připojit i STK a konsorcium knihoven STM a umožnit jim využívání ML včetně autentikace přes jejich autentikační server.

Při nákupu dalších informačních zdrojů plánujeme jejich průběžné připojování do ML a hodláme také aktivně vyhledávat nové zdroje. U zdrojů, jejichž připojení je komplikované, se budeme při rozhodování, zda zdroj připojit, řídit šíří zájmu.

SFX je druhým ze základních nástrojů JIB. Zajišťuje v ní vytvoření nabídky relevatních přidaných služeb k záznamům vyhledaných ML (např. odkaz na plný text článku, odkaz na výpůjční status knihy v katalogu zvolené knihovny, odkaz na službu dodání dokumentu, odkaz na informace o autorovi v elektronické encyklopedii, apod.).

SFX nedisponuje konverzním modulem pro kódování znaků, nicméně v současné době, po dohodě s provozovateli databází pracujících jako SFX cíle a SFX zdroje, je kódování řešeno převodem kódování na straně zdrojových, resp. cílových databází. Všechna data jsou na SFX předávána v CP 1250.

Autentikace je zajištěna pomocí testu IP adresy uživatele, skupiny IP adres jsou stejné jako při autentikaci v ML, tj. ML i SFX v rámci JIB používají stejná pravidla pro autentikaci. Je nastavena autentikace pomocí testu na IP pro rozlišení přístupu z NK, UK a ostatních míst.

Při lokalizaci rozhraní bylo nutné přeložit texty jak pomocí administrátorského modulu SFX, tak v html template souborech pomocí textového editoru. Jsou přeloženy všechny texty v menu a je otestována funkčnost statistik.

V rámci JIB slouží pro SFX jako zdrojová databáze ML. Nicméně v rámci projektu JIB byly provedeny práce na konfiguraci rozhraní dalších v českém prostředí používaných databází tak, aby i tyto DB mohly nabízet přidané služby prostřednictvím SFX.

Vedle ML jako SFX zdroje byly připravovány také TinWeb – WWW OPAC knihovnického systému T Series a WWW OPAC knihovnického Aleph 500 v. 12.2 a 14.2.

U ML se podařilo nastavit propojení na SFX server, problém s různým kódováním metadat posílaných z ML na SFX v různých verzích www prohlížečů řeší Ex Libris.

U TinWebu se podařilo nastavit propojení na SFX server ve vývojové verzi a TinWeb s podporou SFX bude připraven k distribuci začátkem roku 2002.

Propojení Aleph -> SFX je funkční pr data ve formátu MARC 21, lokální alephovské databáze však pracují s daty ve formátu UNIMARC a propojení v tomto případě nepracuje korektně, problém řeší Ex Libris.

Všechny knihovnické databáze organizací zapojených do projektu JIB nebo s projektem spolupracující – NKČR, UK, VKOL, MZK – nabízejí SFX služby prostřednictvím vyhledávače ML.

Nastavení SFX cílů je nejnáročnější částí implementace SFX. Obtížné je především nastavení propojení na plnotextové a abstraktové databáze s ohledem na omezený přístup s autentikací podle rozsahu IP a doplňkovými nástroji jako Master Key (Proquest). Obtížné bylo i odladit nastavení portfolií, které zajišťují, že v SFX menu budou nabízeny odkazy na plné texty a abstrakty právě v případě, že plný text nebo abstrakt je k danému článku v některé z cílových databází SFX přítomen.

Pro možnost hladkého připojení jakéhokoliv zdroje a cíle bude, ve spolupráci s Ex Libris, do SFX doplněn univerzální konverzní modul.

Autentikce pomocí autentikačního serveru, rozšíření autentikace pro uživatele z dalších k projektu JIB se připojujících organizací.

Do konce roku dojde ke sjednocení designu s ML (jednotný design v rámci JIB), bude doladěno řazení položek v menu, budou doladěny statistiky tak, aby obsahovaly údaje o přístupu ze zdrojových a k cílovým databázím podle organizací. Na příští rok je plánováno přehlednější a sofistikovanější řazení položek v SFX nabídce pro různé uživatele.

Budou provedeny úpravy ve WWW rozhraní Alephu a oprava chyby při generování OpenURL pro záznamy ve formátu UNIMARC.

Připojení dalších knihovních OPACů z řad knihoven disponujících OPAC rozhraním TinWeb a Aleph WWW.

Do konce roku proběhnou rozsáhlé testy pro vyladění nastavení portfolií a autentikace. K současnému stavu navíc přibudou, resp. budou rozšířeny, služby:

Pro příští rok plánujeme rozšíření SFX o další služby především z řad placených (Anopress, ČTK) i volných služeb (recenze na Vltava.cz, vyhledání v českém www pomocí kompas.seznam.cz) v českém www prostředí. Přibude též rozšíření o holdingové informace v katalozích knihoven, které se k projektu JIB budou postupně připojovat.

Sebedokonalejší informační brána nemůže optimálně fungovat, je-li zasazena do nepřipraveného prostředí. Projektová linie 2 proto usiluje o přípravu vhodných výchozích podmínek pro optimální fungování JIB. V českém prostředí je třeba zajistit především:

V projektu byl pro linii 2 uveden následující harmonogram:

I zde se velmi negativně projevilo pozdní přidělení finančních prostředků. Řada prací musela být s ohledem na jejich rozsah zahájena již na počátku roku 2001, tedy dlouho před přidělením finančních prostředků. Pouze díky tomuto opatření můžeme dnes konstatovat, že většina úkolů byla splněna a zbytek bude splněn do konce roku 2001. Podrobnější informace o plnění jednotlivých úkolů jsou uvedeny dále:

Předpokladem pro jednotné věcné zpracování je vytvoření národního standardu pro věcný popis – souboru věcných autorit. Soubor věcných autorit je řízený a měnitelný abecedně uspořádaný soubor věcných selekčních údajů - lexikálních jednotek, mezi nimiž jsou vyjádřeny základní sémantické vztahy (ekvivalence, hierarchie, asociace) a který je určen ke zpracování a vyhledávání dokumentů a informací v nich obsažených. Součástí autoritního záznamu je notační znak systematického selekčního jazyka související s autoritním záhlavím a nezbytný poznámkový aparát. K základním charakteristikám tohoto souboru patří slovní zásoba, struktura sémantických vztahů a aplikační syntax.

Soubor věcných autorit se skládá ze tří částí:

soubor tematických termínů, soubor geografických termínů, soubor formálních termínů.

Vzhledem k rozsahu prací spojených s aktualizací notačních znaků jako součásti záznamu věcné autority (třída 2 náboženství…) a vzhledem k probíhajícímu jednání o fixaci flexibilního citačního pořadí jednotlivých komponentů komplexní notace MDT na mezinárodní úrovni bude soubor věcných autorit zveřejněn počátkem roku 2002.

Druhým cílem řešení projektu v oblasti věcného zpracování je uplatnění tohoto multikriteriálního nástroje jako primárního kriteria při realizaci metody konspektu používané při popisu a budování fondů. S problematikou JIB úzce souvisí popis fondů s ohledem na jejich transparentnost v národním i mezinárodním měřítku, a dále cílené budování fondů provázané na systematické sledování míry jejich využití. V souvislosti se snadnou dostupností dokumentů prostřednictvím sítí vzrůstá význam kooperace při budování fondů ve smyslu přesné delimitace v národním i nadnárodním kontextu. Jedním z cílů projektu je příprava implementace metody konspektu v českých knihovnách.

Nutným předpokladem pro aplikaci metody konspektu v našem prostředí bylo vypracování konkordančních tabulek mezi klasifikačním systémem DDC a MDT na úrovni skupin konspektu.

1. Antropologie, etnografie

2. Biologické vědy

3. Divadlo, film, tanec

4. Ekonomické vědy, obchod

5. Filozofie a náboženství

6. Fyzika a příbuzné vědy

7. Geografie. Geologie. Vědy o zemi

8. Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

9. Hudba

10. Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy

11. Jazyk, lingvistika a literatura

12. Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

13. Lékařství

15. Politické vědy

16. Právo

17. Psychologie

18. Sociologie

19. Technika, technologie, inženýrství

20. Tělesná výchova a sport. Rekreace

21. Umění, architektura, muzeologie

a je v současné době připomínkován. Oprávněné požadavky institucí odpovědných za jednotlivé vědní oblasti jsou do tohoto souboru průběžně zapracovávány.

V září 2001 bylo zahájeno experimentální přidělování skupin konspektu nově popisovaným dokumentům. Počátkem roku 2002 bude tento experiment vyhodnocen a zveřejněna metodika přidělování skupin konspektu.

O přednášky k tématům, které pokrývá projekt Jednotná informační brána, byl mimořádný zájem na všech stěžejních českých knihovnických seminářích a konferencích věnovaných automatizaci knihoven – viz soupis prezentací v úvodu zprávy. Protože řada vystoupení řešitelů grantu zazněla na těchto akcích, nebyl již uspořádán plánovaný seminář věnovaný problematice jednotné informační brány. Dalším důvodem byla skutečnost, že dostatek potřebných poznatků měli řešitelé projektu až ve třetím čtvrtletí roku 2001 a v této době došlo zároveň ke kumulaci prací, které měly být původně rozprostřeny do podstatně delšího časového úseku.

Přínos řešitele spočívá v tom, že dává k dispozici uživatelům i pracovníkům knihoven

Aplikací těchto nástrojů a standardů se české knihovnictví dostane v uvedených oblastech na přední místo v mezinárodním kontextu.

Realizace etapy projektu znamená zcela výjimečný posun znalostí v obou hlavních liniích:

V obou případech se de facto jedná o posun z bodu nula na špičkovou světovou úroveň.

Výsledky řešení plně odpovídají cíli stanoveným v projektu:

Díky zapojení dalších institucí do projektu a také díky rychlému technologickému rozvoji ho dokonce přesahují.

Na počátku roku 2002 budou mít čeští uživatelé k dispozici nástroj, který jim umožní jednotný a jednoduchý přístup ke klasickým fondům knihoven, které stále zůstávají základem jejich služeb, i ke vzdáleným elektronickým zdrojům včetně plných textů. Dojde tak ke zhodnocení finančních prostředků investovaných do doplňování klasických fondů a především prostředků investovaných v posledních letech na nákup plošných licencí elektronických dokumentů.

Aplikace jednotné metodiky věcného zpracování výrazně usnadní vyhledávání lokálních i vzdálených dokumentů. Bilingvální věcné zpracování v přirozeném jazyce a propojení na úrovni klasifikací MDT a DDT usnadní přístup k zahraničním dokumentům včetně plných textů dokumentů a zahraničních oborových informačních bran.

Aplikace metody konspektu představuje silný a mezinárodně ověřený nástroj pro jednotný popis fondů českých knihoven i pro zpřesnění a koordinaci strategie jejich budování na celonárodní úrovni s cílem optimálního využití finančních prostředků a sdílení zdrojů jak klasických, tak elektronických.

Ve všech oblastech se jedná o zcela zásadní výsledky, které postaví budování a především využívání fondů českých knihoven na kvalitativně novou úroveň.

Jak již bylo řečeno, původně plánovaný pilotní projekt dvou institucí se stal celonárodním projektem mimořádného významu. Z toho plyne nutnost jeho technického a finančního zajištění, které zásadním způsobem přesahuje možnosti původně koncipovaného projektu. Pro zajištění plynulého pokračování projektu a jeho rozšiřování o další instituce a zdroje je nezbytná realizace následujících opatření:

• Zajištění dalšího financování projektu v NK (formou pokračujícího grantu VaV) do roku 2002
• Realizace programu VISK 8 a zajištění rozšířeného financování projektu v NK i v ostatních českých knihovnách v rámci tohoto podprogramu
• Včasné přidělení finančních prostředků