Jednotná informační brána pro hybridní knihovny

Cíle

Většina českých knihoven má dnes charakter hybridních knihoven, které zahrnují tři složky: 1. budování fondu a příslušných metadat (= "tradiční" knihovna), 2. zprostředkování cizích informací (= virtuální knihovna), 3.tvorba vlastních informací (= tradiční i elektronické publikování) a nabízejí svým místním i vzdáleným uživatelům stále širší škálu teoreticky snadno dostupných informací z domova i ze zahraničí. Praktické pokusy o vyhledání a získání těchto informací však často připomínají spíše pohyb v labyrintu než jasnou a přímou cestu k relevantním informacím. Internet otevírá uživatelům fondy jednotlivých knihoven, plné texty časopisů a řadu dalších, dříve nedostupných zdrojů, ovšem pod podmínkou, že uživatelé jsou ochotni a schopni zjistit si ne vždy snadno dostupné informace o fondech knihoven a dalších službách, překonat různá uživatelská rozhraní, položit dotaz v mnoha různých podobách a/nebo jazycích a nakonec manuálně odfiltrovat du/multiplicitní záznamy z různých zdrojů a poradit si s nejrůznějšími formáty a znakovými sadami.

Cílem předkládaného projektu je vytvoření jednotné informační brány (JIB), která umožní uživatelům jednotný a snadný přístup ke klasickým fondům knihoven i elektronickým zdrojům (blízkým i vzdáleným). Výsledkem řešení předkládaného projektu bude JIB pro Národní knihovnu ČR (NK) a Univerzitu Karlovu (UK), u nichž existuje podobná informační gesce. JIB představuje účinný nástroj pro koordinované budování a využívání informačních zdrojů, které je v obou institucích nanejvýš žádoucí. NK i UK používají různé integrované knihovnické systémy a různou metodiku věcného zpracování. Otestování spolupráce v heterogenním prostředí je velmi důležité s ohledem na možnost postupné aplikace JIB a souvisejících mezinárodních standardů v dalších českých knihovnách. Součástí řešení projektu bude i návrh, otestování a publikace standardu, který umožní automatický přístup nejen k zahraničním elektronickým zdrojům, ale i k elektronickým zdrojům vytvářeným v ČR, a národních standardů pro věcné zpracování, hodnocení a koordinované budování fondů. Národní standardy budou založeny na mezinárodních standardech pro danou oblast.

Všechny výsledky projektu budou využitelné v dalších českých knihovnách, pokud budou navržené standardy vedle knihoven dodržovat i další čeští producenti elektronických zdrojů (zahraniční již je využívají), zvýší se výrazně uživatelské pohodlí při využití jejich zdrojů i mezinárodní dostupnost těchto zdrojů. Pracovníci českých knihoven i další producenti elektronických zdrojů budou se všemi standardy i výsledky řešení projektu seznámeni nejen prostřednictvím internetu a tištěných verzí základních standardů, ale i sérií seminářů a školení, které uspořádají NK a UK.

Současný stav ve světě a ČR

V současné době je v ČR díky různým grantovým programům (VaV, RISK) dobrá situace v oblasti automatizace knihoven a jejich připojení k Internetu (zlepší se ještě díky VISK), digitalizace fondů knihoven i příslušných metadat. V některých oblastech existují projekty a výsledky špičkové světové úrovně (především digitalizace vzácných dokumentů, česká národní bibliografie a retrospektivní konverze katalogů). V mezinárodním kontextu je vysoce hodnocena také úroveň aplikace mezinárodních standardů v oblasti jmenného i věcného zpracování, která umožňuje zahraničním knihovnám bez problémů přebírat naše záznamy. Díky domácím i zahraničním grantům v poslední době dramaticky vzrostla dostupnost externích elektronických zdrojů (konsorcia, předplatná domácích i zahraničních elektronických zdrojů, dostupnost plných textů dokumentů).

Prozatím zcela nedostatečně je u nás řešena problematika integrace všech těchto zdrojů a poznatků s ohledem na uživatelské pohodlí při jejich využití. Nacházíme se zatím spíše ve stadiu hromadění zdrojů a věnujeme málo pozornosti jejich efektivnímu zpřístupnění a využití. V mezinárodním kontextu je právě zpřístupnění zdrojů klíčovým tématem současnosti, kterému je věnována velká pozornost na různých mezinárodních knihovnických konferencích, seminářích i v odborném tisku. Toto u nás prozatím slabé místo se snaží vyplnit předkládaný projekt, který integruje a zhodnocuje výsledky řady navazujících projektů (odkaz na jednotlivé projekty viz kapitola Návaznost na jiné výzkumné projekty).

Použité metody

Řešitelé projektu sledují v delším časovém horizontu zahraniční projekty věnující se problematice jednotného zpřístupnění různých informačních zdrojů prostřednictvím JIB i vývoj souvisejících standardů, které umožňují automatické provázání elektronických i klasických zdrojů. Donedávna měly tyto projekty spíše institucionální, lokální, nebo maximálně národní rozsah. Řešitelé projektu sami podnikli některé experimenty v této oblasti (UK propojení Webspirs, ze SilverPlatter databáze plných textů do souborného katalogu UK, NK v oblasti subject gateways) a původně uvažovali o návrhu vlastního řešení. V posledních měsících však došlo k významnému obratu na mezinárodní scéně. Řada institucí z různých zemí spojila své síly a výsledkem je de facto mezinárodní standard pro propojení dokumentů nazývaný SFX. Standard původně vyvinutý belgickou Universitou v Gentu převzala firma ExLibirs, která ho dále dopracovala a především otestovala ve spolupráci s velkými světovými dodavateli plných textů. Standard SFX je integrován do specializovaného SW pro JIB a distribuován pod názvem MetaLib. Řešitelé jsou přesvědčeni, že nemá smysl objevovat objevené, ale má smysl připojit se ke vznikajícím standardům a přispívat k jejich rozšíření a kodifikaci. Zapojení do spolupráce v počátečním stadiu nám navíc umožní získat nejen důležité informace přímo "od zdroje", ale i jmenované produkty za velmi výhodných cenových podmínek. SFX a MetaLib jsou zaměřeny především na oblast elektronických zdrojů. Mezinárodním standardem pro popis a koordinované budování všech zdrojů včetně klasických se v posledních letech stala Metoda konspektu, původně vyvinutá v rámci WLN (USA). Mezinárodními standardy pro věcné zpracování jsou pro klasifikace Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, a Klasifikace Kongresové knihovny, pro předmětové selekční jazyky Předmětová hesla Kongresové knihovny (modifikace).

Obecná strategie projektu z hlediska použitých metod se dá charakterizovat takto: Řešitelé se rozhodli převzít jako základ již kodifikované a/nebo rodící se mezinárodní standardy pro JIB, implementovat je nejprve v NK a UK, dopracovat tak, aby byly využitelné v českém prostředí a připravit pro implementaci v dalších českých knihovnách a u producentů elektronických zdrojů. Řešení projektu se skládá ze dvou vzájemně navazujících linií, které jsou popsány v dalším textu. V rámci popisu jednotlivých linií jsou uvedeny i podrobnější informace o použitých metodách a činnostech zajišťovaných nositelem i spolunositelem grantu včetně hrubého harmonogramu.

Linie 1: Implementace zahraničních "technických" nástrojů a standardů pro JIB v ČR

Proč MetaLib a SFX

V průběhu devadesátých let, dokonce již počátkem, bylo jasné, že cena, kterou platíme v Internetu za jeho svobodu, je příliš vysoká. Knihovníkům a informačním pracovníkům se přirozeně zdála tato cena neúnosná. Vznikaly první pokusy informace utřídit, vytvořit přirozené vazby tam, kde na ně autoři zapomněli, nebo kde tyto vazby prostě chyběly z principu věci. Z hlediska knihovníka a návštěvníka knihovny rovněž (knihovnou myslíme v tomto kontextu "knihovnu beze zdí", nebo aspoň knihovnu "hybridní), bylo zvláště tristní, že neexistovalo propojení mezi klasickými knihovnickými katalogy a relevantními databázemi plnotextovými. Čtenář, který nalezl objekt v databázi plných textů, musel složitým způsobem zjišťovat, zda a kde reálná entita, která mu odpovídá, existuje. Byly vytvořeny systémy, které tento problém alespoň částečně řeší (u nás např. na UK je implementován systém Webspirs, který propojuje Silverplatter databáze se souborným katalogem UK, v zahraničí existovala řada různých aktivit na tomto poli). Brzy se přišlo na to, že problém propojování nepůjde řešit hrubou silou a že nemá smysl, alespoň pro začátek ne, propojovat vše se vším. Statický způsob propojování (udržování databáze vazeb) se začal nahrazovat dynamickým (podle principu odpovídej jen jsi-li tázán). Na základě těchto principů vznikl na univerzitě v Gentu systém SFX , původně pro vlastní potřebu univerzity. Sílu systému SXF jako jedna z prvních rozpoznala firma Ex Libris, systém odkoupila, otestovala v mezinárodním měřítku a v kooperaci s velkými světovými producenty elektronických zdrojů a učinila ho jádrem svého systému MetaLib. MetaLib tedy umožňuje inteligentně a úsporně vytvářet vazby (pomocí SFX) a navíc nabízí uživateli jednotný přístup k těm databázím, které jsou s ním připraveny komunikovat (komunikuje se většinou, ale ne výlučně, prostřednictvím protokolu Z39.50) . SFX zatím není oficiálním standardem, stává se ale rychle standardem de facto - řada velkých a významných databází ho již využívá.

Způsob implementace MetaLib a SFX

Část projektu věnovaná službám bude řešena zejména v Odboru služeb Národní knihovny ČR, hlavním řešitelským a testovacím pracovištěm bude Oddělení referenčních a meziknihovních služeb (Referenční centrum NK ČR - dále RC), jehož pracovníci mají dlouholeté zkušenosti s poskytováním celého komplexu referenčních, rešeršních a meziknihovních služeb a zejména služeb typu SDI. RC disponuje největším soustředěním elektronických informačních zdrojů (bibliografické báze a plnotextové báze) lokálních (na CD ROM a v ultranetové síti NK) i externích (v on line režimu). RC rovněž ve zkušebním režimu poskytuje služby typu Document Delivery (DODO) za využití speciálního SW Albertina Safe, při jehož zpracování je hlavním testovacím pracovištěm.

Hlavní cíle ve službách:

Zpřístupnit prostřednictvím JIB ve standardizovaném uživatelském rozhraní hybridní informační systémy. Testované nástroje MetaLib umožňují organizaci, šíření a přístup k odborným informacím, které obsahují heterogenní prostředí katalogů knihoven a elektronických databází. Prostřednictvím JIB by měl uživatel získat přístup jak k tištěným, tak i k elektronickým zdrojům. JIB může sloužit jako ideální spojovací článek mezi knihovními fondy, a to blízkými i vzdálenými, jak v tradiční, tak i elektronické podobě. Toto řešení knihovně umožní jednotný vstup ke všem svým zdrojům v uživatelsky jednotném rozhraní.

Umožnit souběžné vyhledávání dat ve zdrojích se záznamy různých formátů (např. UNIMARC, MAB, MARC21, XML, EAD, Dublin Core, TEI etc.) a v různých komunikačních protokolech (např. ALEPH, Z39.50, Dienst a http) a poskytnout seznam výsledků v jednotné formě s odstraněním duplicit. Uživatel na základě odpovědi JIB může upřesnit svůj dotaz a rovněž má možnost přímého přístupu ke konkrétnímu zdroji pro další práci s daty. Hlavními funkcemi informační brány jsou: FIND odpovídá za unifikaci uživatelského dotazu a souběžně za unifikaci odpovědí z různých zdrojů. Konvertuje dotaz podle potřeb cílového zdroje. PRESENT na základě výsledků dotazu získává ze zdroje aktuální dokument a uchovává jej v původním formátu. Zobrazuje jej však uživateli po konverzi. COMBINE SET umožňuje vytvoření jednoho seznamu výsledků z jakéhokoliv počtu předchozích dotazů prostřednictvím FIND. Nový seznam výsledků dotazu je zobrazen podle uživatelových preferencí. FIND DUPLICATES odhaluje veškeré duplicity v seznamu výsledků. Parametry pro odhalování duplicit nastaví knihovna.

Projekt bude v oblasti služeb řešit zejména globální nastavení JIB na předem vytipované informační zdroje. Prioritou NK a UK je zpřístupnění všech vlastních databází (elektronické katalogy v systému ALEPH a T-series, LIBRAIII) a dále základní elektronické zdroje, na které mají NK a UK licence. V průběhu řešení lze předpokládat rychlé zpřístupnění následujících zdrojů (sources) a cílových zdrojů (targets), repertoár bude postupně rozšiřován:

Sources:

Web of Science EBSCO ProQuest 5000 Periodicals Contents Index OCLC FirstSearch

Příklad targets ze zdroje OCLC FirstSearch:

ArticleFirst ContentsFirst ECO ERIC MEDLINE World Almanac
GPO NetFirst ProceedingsFirst UnionLists WilsonSelect WordlCat

Podle základních skupin uživatelů budou vytvořeny "profilové" balíčky zdrojů pro hlavní skupiny uživatelů a připraveny podmínky pro individuální profily uživatelů na zakázku. Dlouhodobé zkušenosti s poskytováním služeb typu SDI jsou pro tuto oblast velmi dobře využitelné. Předmětem dalších řešení bude vytvoření podmínek pro hlubší individualizaci nabídky jednotlivým uživatelům, což předpokládá další rozklíčování jednotlivých zdrojových cílů dále na konkrétní zdroje podle různých kritérií - obsah, názvy jednotlivých titulů, příp. podle nakladatelské provenience.

V průběhu testovacího režimu bude zahájeno rovněž statistické sledování využívanosti jednotlivých zdrojů, aby podle toho mohla být průběžně upravována nabídka a dolaďovány skupinové i individuální profily. Řešení předpokládá rovněž velký objem prací na překladech jednotlivých navigačních stránek a "helpů" pro uživatele a podrobný popis charakteristik jednotlivých nabídek, které by měly být hrazeny z grantových prostředků.


Harmonogram:

Termín Úkol Instituce Poznámka
2001: leden-... Překlad uživatelských stránek a helpů NK spolupráce s UK
2001: leden-… Popisy jednotlivých zdrojů a cílových zdrojů NK spolupráce s UK


Výhody pro uživatele JIB:


Výhody pro knihovnu:

Pro technické zabezpečení a provoz systému nemá NK dostatek vlastních kapacit, rozhodla se proto pro řešení této části projektu formou outsourcingu. Zabezpečení technické části projektu kapacitami Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy (ÚVT ÚK) se jeví jako výhodné s ohledem na přímou vazbu na systém i zdroje provozované na UK.

Systém MetaLib a jeho podpůrný systém SFX bude nainstalován a provozován v ÚVT UK. Bude provozován pod OS Linux na dvouprocesorovém serveru Pentium, který bude ve vlastnictví NK. NK nemá v současné době adekvátní prostor pro umístění dalšího serveru, proto bude server v počáteční fázi nainstalován v superpočítačovém centru UK (SC). Konfigurace serveru je přesně popsána ve specifikaci rozpočtu. Operační systém, velikost paměti, výpočetní mohutnost a disková kapacita serveru byla stanovena po konzultacích s tvůrci SW MetaLib a SFX . Server je navržen při dolní mezi kapacity disků i paměti, ale tak, aby byl v průběhu projektu rozšiřitelný co do diskové kapacity i velikosti paměti.

Za provoz a zálohování systému MetaLib budou zodpovídat pracovníci SC, server poběží nepřetržitě, eventuelní manipulace s disky budou prováděny bez přerušení provozu. Od 8.00 do 18.00 bude v provozu hotline, od 8.00 do 20.00 helpdesk. Podpoře systému bude sloužit i elektronická konference.

ÚVT UK v nezbytné míře zajistí i lokalizaci systému (v této oblasti má nemalé zkušenosti, lokalizoval již několik knihovnických SW systémů).

Systém MetaLib využívá služeb systému SFX a ten komunikuje s databázovými systémy většinou pomocí protokolu Z39.50. Neznamená to však, že každý systém, který má implementováno rozhraní Z39.50 již automaticky s SFX komunikuje. Pracovníci ÚVT budou proto zodpovídat i za komunikaci mezi SFX a některými databázovými systémy a producenty elektronických zdrojů, které zatím s SFX nekomunikují. Zde bude úzká návaznost na specializované pracoviště NK, které se zabývá popisem elektronických zdrojů, propagací mezinárodních standardů v této oblasti a komunikací s nakladateli. Kromě SFX je třeba zohlednit i další standardy. Vzhledem k charakteru elektronických publikací na Internetu (tj. dynamičnost, ale i snadnost neoprávněné manipulace s těmito zdroji) je nutné zajistit komunikaci s vydavateli těchto zdrojů, která by přinášela oboustranné výhody, tzn. jak pro vydavatele, tak pro knihovny. K zajištění autentičnosti elektronických publikací mohou sloužit programové nástroje i obdoba "klasických" CIP (Cataloguing in Publication používané pro knihu), obsahujících standardizované metadatové prvky (v současné době např. Dublin Core vyvíjený ve spolupráci knihovníků a manažerů Internetu). Dalšími nástroji zajišťujícími jednoznačný přístup k původním publikacím v síti Internet mohou být identifikátory mezinárodních systémů číslování nebo podobných systémů (ISBN, ISSN, URN, DOI). Dalším cílem projektu by tedy měla být spolupráce s nakladateli v oblasti dodržování mezinárodních standardů pro popis elektronických zdrojů jako primárních dokumentů v návaznosti na bibliografický popis sloužící pro kvalitní zpřístupňování primárních elektronických zdrojů.

Harmonogram:

Termín Úkol Instituce Poznámka
2001: ???- ... Instalace a zkušební provoz serveru UK termín závisí na termínu přidělení prostředků z grantu
2001: ???-... Lokalizace systému UK Dtto
2001: ???-... Provoz, zálohování, hotline, helpdesk, el. Konference UK Dtto
2001: leden-... Zajištění podmínek pro aplikaci SFX v ČR UK, NK  
2001: listopad Seminář o aplikaci technických standardů pro JIB - I UK, NK  
2001: listopad Seminář o aplikaci technických standardů pro JIB - II UK, NK  

Linie 2: Vytvoření předpokladů pro optimální fungování JIB

Sebedokonalejší informační brána nemůže optimálně fungovat, je-li zasazena do nepřipraveného prostředí. Projektová linie 2 usiluje o přípravu vhodných výchozích podmínek pro optimální fungování JIB. V českém prostředí je třeba zajistit především:

Prvním cílem této části projektu je vytvoření homogenního nástroje pro indexování a vyhledávání informací v současném heterogenním prostředí. Znamená to vytvořit národní standard pro věcný popis (národní soubor věcných autorit) v návaznosti na mezinárodní standardy aplikovatelný v databázích s rozsáhlým univerzálním fondem. V souvislosti se vznikem univerzálního tezauru je nutné vyřešit i obtížnou problematiku harmonizace různých typů řízených slovníků/heslářů a jejich integrace do procesu vyhledávání v databázích plných textů, kde se stále častěji uplatňují pojmově orientované systémy.

Pro současnou situaci z hlediska věcné analýzy v Česku je charakteristická různorodost, nejednotnost postupu, existence mnoha pořádacích vzájemně nekompatibilních systémů platných pouze pro konkrétní instituci. Snaha po větší míře univerzálnosti je patrná u PSH (Polytematického strukturovaného hesláře Státní technické knihovny). Univerzálnost využití je však omezená tím, že pokrývá v převážné většině oblast technické literatury, a dále tím, že některá striktní ustanovení pravidel pro tvorbu a výběr selekčních prvků používaných v tomto systému činí jeho plnou aplikaci v knihovnách s rozsáhlým univerzálním fondem poněkud obtížnou. Vhodným napojením tohoto souboru na vznikající soubor věcných autorit získáme základní platformu pro účinný univerzální systémový nástroj k indexování a vyhledávání informací.

V oblasti specializovaných tezaurů je situace o poznání příznivější: jednojazyčné tezaury české provenience Český teologický tezaurus, Český pedagogický tezaurus, přeložený MeSH CZ (Medical Subject Headings) a české verze vícejazyčných systémů EUROVOC, AGROVOC, Mezinárodní tezaurus ve stavebnictví představují účinné nástroje pro pořádání informací v daných oblastech lidského poznání. Obtížnost spojená s harmonizací a integrací těchto zdrojů již byla zmíněna.

Zahraniční zkušenosti potvrzují, že propojením předmětového selekčního jazyka s odpovídajícími notacemi klasifikačního systému, intenzivním zapojením souborů řízených selekčních prvků do procesu vyhledávání spolu s integrací pojmově orientovaných systémů lze znásobit rešeršní možnosti koncového uživatele: zpřesněním a dopracováním dotazu se zvýší relevance a přesnost vyhledaných dokumentů.

Druhým cílem řešení projektu v oblasti věcného zpracování je uplatnění tohoto multikriteriálního nástroje jako primárního kriteria při realizaci metody konspektus používané při popisu a budování fondů. S problematikou JIB úzce souvisí popis fondů s ohledem na jejich transparentnost v národním i mezinárodním měřítku a dále cílené budování fondů provázané na systematické sledování míry jejich využití. V souvislosti se snadnou dostupností dokumentů prostřednictvím sítí vzrůstá význam kooperace při budování fondů ve smyslu přesné delimitace v národním i nadnárodním kontextu. Tato část projektu se soustředí především na "klasické" fondy jednotlivých českých knihoven, jejich racionální budování a optimální využití, protože právě v této oblasti výrazně pokulháváme za současnou světovou úrovní a konzervace stávajícího stavu by byla překážkou průchodnosti JIB. V oblasti budování virtuálních fondů je situace podstatně lepší - v souvislosti s předplatným zejména elektronických periodik došlo k ustanovení konsorcií a delimitaci činností mezi jednotlivými knihovnami, při popisu těchto dokumentů je již myšleno na snadnou dostupnost v rovině metadat i plných textů. Navzdory rozvoji komunikace po sítích zůstávají klasické fondy našich knihoven pro čtenáře, který hledá informace k určitému tématu, stále z větší části uzavřeny. Je třeba, aby dostal komplexní informaci o skladbě fondu určité knihovny v mezinárodně srozumitelné (standardizované) podobě a v návaznosti na fondy jiných knihoven. Mezinárodní standard pro popis fondů (který je předpokladem jejich racionálního, nejlépe koordinovaného budování a využívání) již několik let existuje. Je jím metoda konspektu [Using the conspectus method : a collection assessment handbook / Mary Blushing, Burns Davis, Nancy Powell. -- Lacey, WA : WLN, 1997. -- 200 s.], vyvinutá v USA (WLN) a později převzatá OCLC, která již má řadu aplikací v různých zemích světa, mnohde se jedná o celonárodní aktivity a projekty popisu fondů metodou konspektu (kromě USA Austrálie, Mexiko, Nový Zéland, Francie, Holandsko, Anglie, Skotsko, Wales, v poslední době též Estonsko). Metoda konspektu umožňuje popsat fond z několika hledisek. Primárním kriteriem je věcné třídění. Dalším kriteriem je úroveň (hloubka) budování fondu v minulosti, současnosti a plán do budoucnosti v rámci jednotlivých oblastí/kategorií a témat. Indikátor hloubky budování fondu je úzce vázán na jazyk (např maximální úplnost znamená i relativní jazykovou úplnost). Posledním sledovaným hlediskem je ochrana fondu. Takovýto popis fondu poskytne uživatelům i spolupracujícím institucím jasný a mezinárodně srozumitelný obraz o stávajícím fondu instituce, současné politice a plánech v oblasti doplňování a ochrany fondů. Jedním z cílů projektu je příprava implementace metody konspektu v českých knihovnách.

Harmonogram:

Termín Úkol Instituce Poznámka
2001: leden-duben překlad podkladů k problematice popisu fondů metodou konspektu a jejich prezentace na internetu, vydání výběru tiskem NK podklady jsou nutným předpokladem k postupnému zapojení dalších knihoven
2001: leden-duben metodika kooperace, export a import dat, mapování formátů, úprava dat NK  
2001: leden-červen překlad změn MDT NK  
2001: leden-… zahájení experimentálního přidělování kategorií a témat podle konspektu nově popisovaným dokumentům NK  
2001: leden-... tvorba záznamů věcných autorit NK, MZK, SVK, UK MZK, SVK, UK od května, po dořešení metodiky
2001: leden-duben analýza existujících záznamů v online katalogu NK s ohledem na časovou náročnost a pracnost přidělení oblastí/kategorií, rozhodnutí o metodice pro jednotlivé časové vrstvy NK metodika bude využitelná i pro ostatní české knihovny
2001: květen seminář o metodě konspektu I NK, UK pro pracovníky NK, UK i ostatních knihoven
2001: květen-… zahájení rutinního přidělování oblastí/kategorií záznamům v online katalogu NK NK  
2001: květen-… zahájení experimentálního přidělování oblastí/kategorií záznamům v online katalogu UK (vzorek, vybraná oblast) UK metodické vedení NK
2001: květen-listopad optimalizace budování fondů NK s ohledem na metodu konspektu: popis směrem do minulosti, upřesnění cílové i současné akviziční politiky, prezentace výsledků na internetu NK  
2001: červen-říjen aktualizace notací MDT v záznamech věcných autorit-realizace změn NK  
2001: říjen-... harmonizace souboru věcných autorit a PSH - příprava NK, STK  
2002: leden-… zahájení rutinního přidělování oblastí/kategorií záznamům v online katalogu UK UK metodické vedení NK
2002: únor-… prohloubení koordinace budování fondů NK a UK ve vybraných oborech NK, UK  
2002: květen seminář o metodě konspektu II NK, UK pro pracovníky NK, UK i ostatních knihoven

Výstup projektu:

Předkládaný projekt řeší komplexně problematiku jednotné informační brány. Jde o projekt mimořádného významu i rozsahu, který v sobě integruje několik dílčích projektů a jeho výstupy budou mít výrazný vliv na rozvoj českého knihovnictví jako oboru a jeho posun na špičkovou světovou úroveň srovnatelnou se světem v další oblasti (kromě již jmenované digitalizace historických dokumentů, české národní bibliografie a retrospektivní konverze katalogů). Projekt svým významem výrazně přesahuje rámec kooperace dvou institucí - nositele a spolunositele.

Protože cílem projektu je zkvalitnění přístupu k informacím ze všech oborů lidského poznání, budou mít výsledky řešení projektu velký význam pro rozvoj výzkumu a vývoje ve všech oborech.

Výstupem projektu budou: